Hypotéky jako tajemná komnata vol. 2

V jednom z předchozích článků jsme společně rozebrali některé mýty o hypotékách. V dnešním pokračování se chceme posunout ještě o krok dál. Jako hypoteční specialisté se denně setkáváme s řadou otázek, nejasností a předsudků, které klientům komplikují orientaci na hypotečním trhu. Proto jsme se rozhodli věnovat dnešní povídání dalším mýtům a omylům, které mohou mít pro vaše rozhodování při porovnání hypoték zásadní význam. Připravte se na další dávku informací, které vám pomohou lépe pochopit, jak bankovní trh funguje, a jak se při sjednání hypotéky neztratit.

MÝTUS #5- Když o hypotéku požádám, dostanu ji

Přesvědčení, že žádost o hypotéku automaticky znamená její získání, je rozšířeným mýtem, který může vést ke zklamání. Realita procesu schvalování hypoték je mnohem složitější a zahrnuje řadu faktorů, které banky a finanční instituce pečlivě zvažují. Možná už jste o krok dál, a dokonce máte i poradce, který vám propočítal bonitu. Ale vyhráno ještě zdaleka není. Zlomit vaz vám může takzvaný prescoring. O co jde?

Prescoring je předběžné hodnocení žádosti bankou a kontrola vašich registrů. Banku zajímá splátková historie; kolik jste si půjčovali, jak často a jestli jste spláceli včas. Jistě si řeknete, že se vás toto téma netýká, ale smutnou pravdou je, že v tomto bodě končí plno žádostí.

Setkáváme se i s raritními případy, kdy se do registrů žadatel dostal omylem, protože si na jeho jméno vzal úvěr někdo jiný a pak ho nesplácel. Tam je ale obvykle po doložení příslušných dokladů například od Policie velká pravděpodobnost schválení. Nezapomínejte také na to, že příliš mnoho úvěrů, byť splácených, může být pro banku stopka. Anebo naopak úvěry od nebankovních institucí.

Nejistotě se ale v určitých případech můžete vyhnout. Máme na trhu banky, které umožňují schválit žadateli peníze na koupi nebo výstavbu nemovitosti ještě než si vůbec kýžený byt nebo domek vybere. Žádost tak podá bez stresu, že podepsal rezervační smlouvu nebo tlaku realitní kanceláře. A díky tomu má jistotu, že je pro banku OK.

MÝTUS #6- Do zástavy dávám vždy nemovitost, kterou kupuji

Občas se vynoří i tento méně častý mýtus, ale zde už bývají potenciální žadatelé informovanější. Do zástavy můžete poskytnout jakoukoli nemovitost nebo nemovitosti, které splňují kritéria banky; a to jak pro hodnotu, tak pro její vhodnost. Pro ilustraci pár příkladů. Byt v panelovém domě uprostřed Plzně bude banka chtít, pokud nebude doslova v dezolátním stavu. Naproti tomu, chatka v chatové osadě bez čísla evidenčního neprojde.

To samé platí o nemovitostech ve vyloučených lokalitách a hodně rozmýšlet se bude banka i v případě rozestavěné nezkolaudované stavby. U rozestavěných nemovitostí jsou ale situace, kdy je do zástavy dát lze a přístup bank se v tomto případě liší. Tam určitě doporučujeme konzultaci s hypotečním specialistou, který doporučí nejvhodnější postup.

Možnost dát do zástavy více nemovitostí nebo různé nemovitosti umožňuje také určitou flexibilitu. Díky tomu, že dáte bance zástavu s větší hodnotou, než je výše hypotéky, ušetříte vlastní zdroje, které pak můžete využít například pro investování. I tady ale pozor, banky se o zástavu mezi sebou nechtějí dělit. Pokud už tedy splácíte jednu hypotéku a zástavu byste chtěli znovu použít, budete muset financovat u té samé instituce.

Kolem hypoték vnímáme závoj nejasností, který může být pro mnohé žadatele zdrojem zbytečných obav a stresu. Proto pro vás rozkrýváme mýty a nahlížíme pod pokličku. Také si uvědomujeme, že při pohledu na složitost finančních trhů a neustálé změny v legislativě je důležité mít po svém boku někoho, kdo tomuto světu rozumí. Hypoteční specialista není jen průvodce, který vám pomůže najít nejlepší možnou nabídku, ale také parťák, který vás upozorní na úskalí a nástrahy celého procesu. A to zvlášť tehdy, pokud je to hypoteční specialista, který postupuje s rozumem a řídí se srdcem.